Jo, aha, ty sis myslel, že skončím u toho, že se Art možná včera mihnul v koupelnách? Tak to se pleteš deníku, nemihnul! Nebyl tam ani dneska. Jestli to takhle půjde dál, zeptám se té mořské panny, zda tam vůbec chodí. Nechápu, proč na mě tak kašle, že by v tom byla Jul? Už jsou to 2 večery. 2 celé...

*kompletně přeškrtaný text, který je navíc skoro nečitelný* Artaire, I když tohle se k tvým očím (snad!) nedostane, musím si ulevit alespoň do deníku.  Jak vůbec někdo může udělat něco, čeho jsi byl schopen ty? Že já bláhová ti věřila. Prý příště. Kdy příště? Dneska jsem šla do koupelen....

// Pro rýpaly, celé události se táhnou skoro 2-3 měsíce. Je to psané najednou, je to psané z Hazeliny (nikoliv mojí) paměti. Takže ať se dočtete co se dočtete, rozhodně z toho nemůžete vycházet ve hře. Děkuji za pochopení. :)) //    Začnu stejně, jako jindy. Deníku, chci si to poznamenat,...

Nádech. Výdech. Výdech. To škrabkání na zádech. Jemná bříška prstů dotýkající se mých holých zad. Otevřít oči a utopit se v těch jeho chladně šedých? Check. Úsměv krz zkřivený koutek úst. Poodhalil kousek svých perfektně bílých zubů. Naše rty se poprvé setkaly. Ohňostroj pocitů v mé hlavě začal....

Deníku, vím, že do tebe tenhle rok nepíšu, ale tak nějak jsem ztratila chuť. Proč vlastně? Co se stalo? Tak příšerného? Proč to maskovat, když je to fakt. Roy umřel.  Konec, tečka příběhu. Chvíli byla naděje, ale i ta nakonec odeplula někam vstříc vlnám Atlantiku. Co víc ti k tomu napsat,...

Deníčku,   Adam říká, že bych se měla alespoň vypsat do deníku. Přijde mi to zbytečné, celý svět mi přijde zbytečný, ale když tak přemýšlím, první školní den to vypadalo, že se mi splní veškeré sny. Teda, první školní den, no, letos jsem v 5. ročníku, čeká mě NKÚ. Sice mi to momentálně...