Jo, aha, ty sis myslel, že skončím u toho, že se Art možná včera mihnul v koupelnách? Tak to se pleteš deníku, nemihnul! Nebyl tam ani dneska. Jestli to takhle půjde dál, zeptám se té mořské panny, zda tam vůbec chodí. Nechápu, proč na mě tak kašle, že by v tom byla Jul? Už jsou to 2 večery. 2 celé dlouhé noci. Jak dlouho mě necháš ještě čekat, Artaire?
Emily se taky stále nevrátila. Ačkoliv jsem si myslela, že v pokoji slyším pochrupkávání, taky to mohla být Leia, teď, před OVCEma má hodně učení a pokoj je jen naproti, chodba tenká. Ani Kalena jí neviděla, na snídani nebyla… Den šel dál, hodina formulí s Thorinsonem. Došla jsem tam jen tak tak, ještě jsem musela zařídit Doušek klidu pro Kal a uložit jí znovu do postele. Achjo, za chvíli mi z toho neustálého pláče přeskočí. No, došla jsem akorát, usedla, Thorinson dneska asi něco špatného vypil/snědl/zdál se mu zlý sen, protože nebyl ve své kůži. Vypadal nervózně, ani se nezeptal, co jsme brali naposled, historii u kouzel odbyl a pak prostě řekl, ať si trénujeme. Fajn. Bylo ticho, tak jsem se ho zeptala na tu zkoušku. Prý, že je to už třeba řešit s vedením školy. Cože? Vždyť mi posledně říkal, že nemá čas – dobrá, ale že příště. Tak proč by ho najednou neměl?
Když jsem domluvila, začala se ptát Marry, zda nemá tušení, jestli jde si dodělat zkoušky z NKÚ z létání. Odvětil stroze a úsečně, že ne. To mě zarazilo. Pamatuju si, jak ještě na začátku roku seděl na stoličce před Buclatou dámou a smál se s námi. No, ale dejme tomu, něco špatného snědl/vypil/zdál se mu zlý sen. Marry se nedala, pokračovala, že zda by nemohl zjistit teda, kdo to učí. On jí řekl, ať se zeptá prváků. Když řekla, že s nima se nebaví, prohlásil, že je čas dospět. A odešel. Neskončila hodina a on odešel ze své třídy. Jen tak, ze své milované učebny, kterou vždy zamyká na 10 západů. No dobře, ale on nás tam nechal, nechal otevřené dveře a prostě odešel? To mu jako hráblo? Že odpálkoval mě, ještě pochopím, ale že Marry? Dost se tomu i ona sama divila. Mimochodem taková vtipná historka, Amaiovi jsem řekla Artaire, trochu jsem se za sebe zastyděla, ale ... je tu vidět, že mi chybí? Proč? Proč by mě měl chybět? Miluju ho?
Amai se po tom oslovení vypařil, skoro to vypadalo, že se naštval, avšak po chvíli přišel, prý ho na to byl upozornit, že si nechal otevřeno. Práskl mu před nosem? No, nakonec jsme usoudili, že to pohlídá obraz, který sice byl prázdný, ale tak dejme tomu. Marry si mě pak zastavila a ptala se, jak to dopadlo s tím Mozkomorem. Postěžovala jsem si na Kalenu, jak zase brečela, že probudila Alerta, a ona se hned ptala, proč? Tak jsem řekla, že nevím, že maximálně jsem slyšela, že Emily něco a něco a ona byla najednou nehezky překvapená. Je fakt, že jsem jednou Emily a Marry chytla spolu po večerce, jestli spolu něco měli zrovna v plánu, netuším, ale vypadala celkem rozrušeně. Chvíli jsem vzpomínala, co mi řekl včera Alert, a pak se mi vybavila věta, že: ,,..s profesorem Grossem.“ U Merovola jsem sice v kabinetu nikdy nebyla, ale včera když jsem běžela za Dworkinem, blbě jsem odbočila a ejhle. Kabinet Merovola. Stála tam Kalena. Ptala jsem se jí, co tam dělá. Působila klidně po tom, co jsem jí dala vypít ráno. Že prý klepe a nikdo neotevírá. Zkusila jsem to taky, nic, ani hláska.
Kalena zase začala vyvádět. Doušek přestal fungovat. Super. Po chvíli došla Annie, něco se ptala, jenže to už se tam Kalena kácela k zemi. Napadlo mě, že pokud se večer vrátila Kath, mohl by s ní přijet i Lucas. A Kalena vážně potřebovala co nejrychleji Doušek klidu. Lucas tam byl, přišlo mi trochu divné, že se se mnou nebaví o Kath, ale tak přece jen je to pořád profesor a byla tam s námi Marry. Pak jsme mu tedy řekli, co víme, teda spíš Kal, já jen doplnila, že hořelo hřiště, a že nás Kath uklidňovala … Poté udělal něco, co jsme potřebovali pro Kalenino uklidnění. Zavolal si k sobě Emily rozhlasem. Klepala Annie, ptala se na něco ohledně Kal, ale ta už byla v pořádku, tak zase nejspíš odešla. Mezitím se vypařila Marry, my se chvíli s Lucasem bavili o té místnosti se společenskými hrami, slíbil, že pokud Emily nedorazí, že přijde, a pak jsem Kal poslala na kolej. Byla klidná, nebyl důvod jí zneklidňovat tím, že si myslím, že se něco stalo. Když jí pořád tvrdím, že je Emily v pořádku. S Marry jsme se bavili jen krátce, pak se už blížila večerka, tak jsem se rozloučila a šla na kolej.
Vidíš deníku, už bych na to málem zapomněla! Když jsem, seděly v kabinetu, i ten den, kdy padaly svícny a já u toho byla, kvíleli duchové. Původně jsem si myslela, že prostě… Nevím, že je protiva někde zavřel, ale včera ty zvuky byli plačtivé, šeptaly nějaké hlasy, a když jsem ke konci dne, kdy se Lucas, ani po slibu, že dorazí, neukázal, šla s Mattym na hlídku, uviděla jsem jen něčí vlasy ve větru, ale to bylo všechno. Všude ticho. Prošli jsme celý hrad, když jsme došli k nádobám s body, chvíli jsem se bavila s Mattym o tom, proč si myslí, že Lucas nedorazil. Krčil rameny, tak jsem se skočila podívat k jeho kabinetu. Na klepání neodpovídal. Nechápu proč, když nám odpřísahal, že přijde? Vydali jsme se pomalu na kolej, jelikož se blížila desátá hodina. To znamená, že by Artairovi, kterého jsme mimochodem při prohlídce také nepotkali, skončila hlídka.
Šla jsem se podívat do koupelen. A Artair tam nebyl. Rozhodla jsem se proto, že mu napíšu dopis. Při té myšlence mi napadlo rovnou i napsat Emily. S Kal jsme seděli u ohně, na co zbytečně využívat Scipia, když ho čeká v noci cesta do Londýna. Odvázala jsem si teda Corvuse a Emily napsala stručný vzkaz. Stálo tam, že si děláme starost, když se neukázala ani u Lucase, že se vše určitě vyřeší, pokud se něco stalo, hlavně ať se ukáže. Poté jsem počkala, než se Corvus vrátí. Byla to chvíle napětí, ale po chvíli se opravdu vrátil, bez dopisu! Znamená to tedy, že je Emily v pořádku? V tom případě by měla brzy přijít. Artovi dopis byl o něco obsáhlejší. Nechápu, proč by mě odkopával, myslela jsem, že se máme rádi, a že je mu se mnou fajn. Vždyť vyslovil to slovo na „ch“ … pravdou je, že řekl asi, a dost ironicky se šklebil, ale vyslovil to. Nejsem zamilovaná, ne až po uši, možná trochu. Chybí mi jeho doteky. A taky ta představa, že se na mě vykašlal. Chtěla jsem si dodělat ministerské zkoušky, prý to půjde teď, to nevím jak, když jsem celou noc slyšela vzlykající Kalenu, pořádně nic nejedla, a Emily se nevrátila. Jo, čteš deníku dobře. Emily nepřišla ani po naší zprávě. Já vím, že teda je asi jedna ráno, má ještě čas, ale dnes už jdu spát. Ráno bude spát ve svém pokoji. Věřím tomu.
___________________________________________________________________________________________________________________________
https://www.youtube.com/watch?v=GGk-35r3n4E
Can't run away,
From your fear of tomorrow.
Can't turn your back on,
All your sorrow.