*tentokrát zápis začíná pro velkou změnu několika přeškrtanými řádky*
Deníčku,
… netuším, netuším co dělat. Nějak mi dochází síly. Tak jsem prostě usnula. Už několik dní spím na spacáku. Mám to tak blíž ke Kaleně. Blíž k mým milovaným Havránkům. Musím teď, omlouvám se za chyby, teď … no nevidím na tebe tak dobře. Svítá, Dai tu vytuhla u mého spacáku, Lalok jí žužlá vlasy. Bože, deníčku. Nevím, co je divnější. Zda to, že mi Elizabeth řekla, že Artair má umřít nebo to, že jsem i s ní byla na „párty“, kterou nám překazil Nomos hledající po večerce deštník v kumbálu, kam Rudí zavírali oběti. Deníčku, nejsem si jistá, že to zvládám. Nezvládám. To je ten fakt. Křičím ze spaní, tak různě. Na dnešek se mi třeba zdál sen. Že jsme na nějaké lodi, jako celá škola, která se začne potápět, jen tak. Všichni umřou, jen já přežiju. Co to znamená?
Vin … Vin! Vin … Vin. V – I – N. Tři písmenka, modrá hlava. Nepřišla ani, když jí Annie zavolala rozhlasem, nikdo jí neviděl. Nikde. Snídaně, oběd, večeře – nic. Kolej – nic. KSaS – nic. Amai – nic. Nepřišla. Nepřišla nikde. Málem bych zapomněla – kuchyně: nic. VIN! Vím, že já se k tobě obrátila zády, ale to neznamená, že musíš utíkat. Alespoň se ukaž Amaiovi. Teda, vlastně…já nevím. Deníku, promiň, omluv mě na chvíli, jdu se ještě dospat. Deníku, deníku, proč mi to někdo dělá?
To jsem ve zlém snu? Pokud zjistím, že Vin neplánuje oslavu, ale je taky pryč, vážně si přestanu myslet, že je Artair s Emily dobrovolně. Nebo ne, dobrovolně. S úmyslem osexovat jí. Chybí mi. Bože, mě už je jedno, jestli jsou spolu. Ať si klidně jsou. Po dnešku potřebuji jen vědět, zda jsou v pořádku. Všichni! Prý Merovol neodepsal Daisy, no jak asi, když se pohřešuje. Ach deníčku, Adamovi jsem zatím nepsala, nemám důvod. Nechci ho děsit, oslava 17. narozenin ve velkém stylu párty.
Bude mi stačit bohatě pár věcí. Teda spíš lidí. Vin, Emily, Artair, Daisy a pár skleniček dobré hodně dobré whiskey. Vážně deníčku, smířím se s čímkoliv. Hlavně, když se objeví. Představa, že jsou někde unešení, sami, ve tmě. Je mi teskno. Ještě, že jsem si dneska našla rozptýlení v podobě vykrádení, no spíš prohledání kabinetu Carrington. Našli jsme s Mattym jen neviditelný plášť. K čemu ho tak může mít? Teda, teď už ho spíš nemá. Také tam byl plášť s kápí, jenže bez ještěrek. Je to zvláštní. Také tam měla dost knížek ohledně černé magie a něco z oddělení s omezeným přístupem. Nemyslet na to, Matty si chrní.
K pobavení byl dneska spíš Nomos. Hledal deštník v 10 večer a pak nám vyprávěl … ajo promiň, to už jsem ti říkala. Ach promiň deníku, že nejsem dokonalá. Bojím se, neustále. Měsíc jsem pořádně nespala, ale alespoň spím v teple svého pokoje / společenské místnosti. Bože, vraťte se, a taky. Prosím, Osude, buď vlídný. Vrať mi mou modrovlásku zítra ráno do Velké Síně. Vin! Všichni kroutíte hlavou, proč zrovna Vin. Ale to nikdo nevidíte, jak jsme si podobné?
Zítra se půjdu koupat s pomerančovou pěnou. Ach, Artaire, budeš tam?
Zítra se půjdu podívat za ty dřevěné dveře v mé chodbě. Ems, najdu tě?
Zítra… zítra, ne vlastně už dnes, půjdu se podívat na naše místo. Vin, ukážeš se?
♪♫ … Too afraid, to go inside
For the pain of one more loveless night
For the loneliness will stay with me
And hold me till I fall asleep. … ♪♫
(https://www.youtube.com/watch?v=a9YQPWqTnx4)